PŘÍMLUVA ZA ŠŤASTNĚ ŠPINAVÉ DĚTI

PŘÍMLUVA ZA ŠŤASTNĚ ŠPINAVÉ DĚTI

DĚTI PŘIŠLY Z VENKU ŠPINAVÉ. JAK JINAK?

Moc, moc se přimlouvám za to, aby děti mohly být špinavé. Hlavně tedy, když si hrají venku nebo i  v neočekávaných situacích, kdy v kalhotech ze školy kleknou k úžasně zbarvenému brouku nebo lezou na strom zachraňovat zapleteného draka. Jejich zaujetí, nadšení ze hry vnímám jako mnohem důležitější, než trocha bláta na kalhotech. I já jsem měla období, kdy jsem podléhala generacemi předávanému vzorci, „to nedělej, tam nechoď, to nechytej, umažeš se!“ Pomohlo mi rozdělit oblečení na venkovní (darované, bazarové, za pár kaček). V něm můžou děti opravdu všechno. Kromě zašpinění si ho můžou pokreslovat, zastřihávat, zkrátka dotvářet a upravovat podle sebe. Oblečení do města má své lehké omezení, ale převládají praktické barvy i materiál, protože nikdy nevíte, kdy se ozve z pískoviště volání kamarádů, ať jim běží pomoct vyhrabat poklad nebo se cestou ze školy pustí do hry na schovku. 

Lehce zašpiněné oblečení na ven nosí děti až do stádia těžce zašpiněného.Pak z něj vytřepu bláto,  písek, z kapes kamínky, pírka a suché kytičky, které už nedočkaly předání tomu, pro koho byly s láskou trhány. A šup s prádlem do pračky.

U mě doma však žádnou pračku nenajdete. Jak to???

 

NEMÁM PRAČKU, NEMÁM VALCHU A PŘECE MÁM VYPRÁNO!

Líbí se mi myšlenka veřejného sdílení MHD, koupališť, divadelních sálů, i praček. Žiji na samotě u   lesa, kde máme elektřinu z fotovoltaických panelů. Na pračku to nestačí. Já zase fyzicky nestačím obsluhovat valchu, a tak jsme poznali možnost prát ve veřejné prádelně. Je to jednoduché. Když jedeme s dětmi do kroužků, na nákupy, do knihovny, přibereme pytel s prádlem na vyprání. Vyzvedneme si ho ještě mokré, protože kdo poznal romantiku věšení prádla v zahradě mezi stromy a sbíral větrem provoněné blůzičky, nerad mění tento prožitek za sušičkovou náhražku.

A příjemný bonus! Do prádelny si můžete vzít vlastní eko prací prostředek :-)

 

 

Comments are closed.